Turistika je v současné době jednou z nejrychleji rozvíjejících se socioekonomických oblastí. Tento vývoj je patrný také v pohraničí, o čemž svědčí realizované polsko-čeké přeshraniční projekty, přispívající ke zvýšení intenzity turistického ruchu a k vytváření nových turistických produktů. Přes veškeré kroky, učiněné v této oblasti, proces řízení přeshraniční turistiky i nadále nemá holistický charakter.
V polsko-českém příhraničí i nadále existuje řada bariér a problémů brzdících rozvoj tohoto odvětví. Patří k nim i spolupráce. Na její nedostatečnou kvalitu a intenzitu si stěžují, mimo jiné, podnikatelé, pracovníci turistických informačních center a místních samospráv. K překážkám v rozvoji spojených s nedostatečnou úrovní spolupráce náleží také: nesprávně chápaná konkurenceschopnost, velký rozptyl subjektů v branži, nedostatek integrace institucí a komunit, pracujících pro rozvoj turistiky, nedostatečná obeznámenost zaangažovaných subjektů z Čech a Polska s fungováním systému politiky v oblasti turistiky, uplatňované na obou stranách pohraničí, s legislativou s ní spojenou a s vytyčenými směry jejího rozvoje.
Jedním z cílů projektu "Turistika - věc společná" je vážná polsko-česká diskuze o turistice v současné době a budoucnu a pokus o vytvoření platformy spolupráce a vzájemného porozumění. Projekt reaguje na výše zmíněné problémy a může pomoci překonat popsané bariéry.
Cyklus konferencí, tématických setkání a praktických workshopů, které byly v rámci projektu naplánovány pro představitele firem, institucí, samosprávních jednotek, nevládních organizací, experty a vědce z obou stran příhraničí, se stane příležitostí k vzájemnému seznámení, integraci, získávání vědomostí, navazování kontaktů, k výměně názorů, hledání partnerů, ke sdílení osvědčených postupů a chyb a k vypracování společného stanoviska, pokud jde o další kroky zvyšující intenzitu cestovního ruchu se zohledněním pravidel udržitelného rozvoje.
Hlavní příčiny problému představují značný rozptyl subjektů v turistické branži na polské i české straně příhraničí, rozdíly ve způsobu vedení turistické politiky v obou zemích, neznalost zahraničních právních předpisů a nesprávný přístup upřednostňující vzájemné konkurování namísto spolupráce a integrace. K základním příčinám nedostatečné spolupráce mezi subjekty v turistické branži (jak mezi firmami, tak i mezi lokálními samosprávami) patří nedostatečné vědomosti z oblasti turistiky a jejího řízení, vzájemná nedůvěra, nedostatek informací o možnostech eventuální spolupráce a také chybějící tradice dlouhodobé spolupráce a jejího rozšiřování.
Zdroje rozmanitých předsudků musíme hledat i v mentalitě samotných Poláků a Čechů. Nedostatek přeshraničních setkání, kterých by se zúčastnili zástupci celého turistického sektoru nepřispívá k navázání a rozvoji spolupráce, k výměně zkušeností, k vzájemnému seznamování se a integraci. V turistické branži je však spolupráce jejích představitelů pro další rozvoj nezbytná.
